Hospodářský dopad cukrovky: jaká je zde spojitost?

Hospodářský dopad cukrovky - téma dnešního článku se zdá být na první pohled trochu neobvyklé, ale o to zajímavější.

Pokud jste jednou z těch osob, kterých se to týká (rodinný příslušník, přítel nebo snad vy sami), zamyslete se nad tímto: nejste sami a tento problém se celosvětově zvětšuje.

V České republice umírá každý třetí člověk na kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu; holdujeme kouření a konzumaci alkoholu; téměř 30% populace trpí nadváhou a přibližně půl milionu obyvatel trpí cukrovkou.

Kromě negativních důsledků na kvalitu našeho života nebo života blízkých však musíme mluvit ještě o něčem: jak to všechno ovlivňuje ekonomiku. Touto otázkou se odborníci zabývají už desítky let, ale výpočty je třeba přehodnocovat a opakovat téměř každý rok, protože rozsah problému se nedaří snížit.

...ve skutečnosti to ale samy od sebe ani nepůjde.

Jaké rozměry nabývá již tento problém?

Abychom pochopili, proč nejde jen o tu pověstnou kapku v moři, vyplatí se podívat se na to, jak jsme se dostali tam, kde jsme teď.

Zatímco počet osob trpících cukrovkou ve Spojených státech se mezi lety 1990 a 1998 zvýšil ze 4,9% na 6,5%, dnes se už mluví o tom, že až 30 milionů Američanů (tedy 1 z 10) má diabetes a asi 84 milionů (tedy 1 ze 3) má prediabetes.

To znamená, že počet postižených lidí: 110 milionů lidí - pouze ve Spojených státech. Chcete vidět zřetelnější kontrast? V 80. letech 20. století bylo celosvětově postiženo touto nemocí přibližně 100 milionů obyvatel (4,7%), přičemž do roku 2014 se tento poměr zvýšil na více než 400 milionů lidí (8,5%). Podle současné situace vývoje onemocnění dosáhne počet pacientů v roce 2040 neuvěřitelných 650 milionů.

Česká republika je sice malá země, ale výrazný nárůst postižených je zřetelný i u nás.

Co jste o cukrovce věděli nesprávně

Začněme krátkým úvodem, protože mnozí ani jen netuší, že existují dva typy cuktovky (diabetu). Podle švédských vědců je přístup, že existuje typ 1 (obvykle se jedná o autoimunitní onemocnění, které se vyvíjí v mládí) a typ 2, který je do značné míry způsoben nesprávným životním stylem (konkrétněji: obezita), považuje za zastaralý.

Podle Švédů lze naopak nemoc rozdělit do 5 skupin (na základě vlastních zkušeností):

• Skupina 1: těžká autoimunitní cukrovka (nazývaná typ 1)
• Skupina 2: těžká cukrovka s nedostatkem inzulínu (vyvíjí se v mladém věku, ale nemá autoimunitní charakter)
• Skupina 3: těžká inzulínová rezistence (způsobená obezitou)
• Skupina 4: mírný diabetes závislý na hmotnosti (také způsobený obezitou)
• Skupina 5: mírná cukrovka související s věkem (verze, která způsobuje mírnější příznaky typické pro starší lidi)

Ve skutečnosti samozřejmě literatura dále rozlišovala typ 2 a podle současného přístupu rozlišujeme:

• Diabetes 2. typu vyskytující se v mládí, na jehož pozadí je genetický defekt jednoho z faktorů regulujících sekreci inzulínu v β-buňkách*.
• Diabetes typu 2 způsobený poruchou leptinu/leptinového receptoru.
• Diabetes typu 2 v důsledku defektního inzulínového receptoru.
• Diabetes typu 2 související s obezitou.
• Inzulínová rezistence.

Diabetem typu 1 se nezabýváme, protože podle našich současných poznatků za něj není zodpovědný životní styl, proto i léčba vyžaduje jiný přístup. Na druhé straně většina diabetu typu 2 (body 4 a 5) je způsobena jednoduchou „chybou charakteru“.

Že si na sebe nedáváme pozor a žijeme nezdravě.

Proč způsobuje cukrovka (typu 2) obezitu?

Inzulínová rezistence představuje něco, jako předsíň diabetu, proto je třeba začít vysvětlení nejprve zde. IR je stav, kdy organismus nadamo produkuje inzulín (tedy hormon produkovaný β-buňkami). Ten organismus nedokáže náležitě zužitkovat. Přitom ale inzulín dodává do svalových, jaterních a tukových buněk cukr, který se poté přeměňuje na energii.

V případě IR není příjem cukru na buněčné úrovni dostatečný, což má absencí vnějšího zásahu za následek vznik prediabetesu, později diabetu typu 2. IR může vzniknout i na základě genetické predispozice, ale nadváha a životní styl s minimálním pohybem tvoří zatím nejsilnější rizikový faktor. Odpovědná může být i strava bohatá na trans-tuky, což má i tak za následkem nadváhu, dále stres a nedostatek vitamínu D. Stejně tak mohou riziko zvyšovat i žaludeční problémy a problémy zasahující střevní systém. 

Přestože podobností je poměrně dost, inzulínová rezistence není totéž jako cukrovka (typu 2). V prvním případě totiž organismus ještě produkuje inzulín (může dokonce produkci zvyšovat), zatímco ve druhém případě představuje problém právě to, že tělo se o produkci už ani nepokouší nebo proces drasticky sníží. Slinivka břišní, podílející se na produkci inzulínu, se do té doby již unaví, a proto dochází k poruše metabolismu uhlohydrátů.

Obezitu a celkovou únavu slinivky břišní ve většině případů způsobuje tentýž proces: konzumujeme stále častěji a stále více rychle rozpustných uhlohydrátů. Jejich vlivem se hladina cukru v krvi neúměrně rychle zvýší a stejnou rychlostí po krátké době i klesne. Vlivem těchto kolísavých hodnot pociťujeme i my hlad mnohem dříve a proto ani nedokážeme utišit svůj hlad i přes přesvědčení, že jsme se najedli dosyta. A slinivka se postupem času vlivem těchto výkyvů doslova unaví.

A pokud vy jen jíte a jíte, v důsledku čeho přibíráte, vlivem zvýšeného příjmu uhlohydrátů se zvýší množství tukových tkání v organismu, tedy nevyužitou energii si tělo ukládá. Čím více tukové tkáně se v těle nahromadí, tím nižší je citlivost na inzulín, takže tohoto hormonu potřebujete čím dál tím víc, aby vaše tělo mohlo regulovat hladinu cukru v krvi.

Organismus si musí následně zvykat na vyšší hladiny inzulínu; díky tomu se stává stále odolnějším (viz inzulínová rezistence). Slinivka pracuje na plné obrátky, aby problém jak-tak vyvážil, ale nakonec dojde k jisté rezignaci a po chvíli začne zpomalovat produkci inzulínu, což zase vede ke vzniku cukrovky typu 2.

Je to začarovaný kruh, ze kterého samozřejmě může vést cesta ven, a to pomocí optimalizace tělesné hmotnosti.

Děsivé ekonomické důsledky

Takže je to jasné: nesprávná strava vede k celé řadě zdravotních problémů; kromě cukrovky může způsobit také rakovinu, vysoký krevní tlak, problémy s koronárními arteriemi, mrtvici, osteoartrózu, spánkové apnoe, onemocnění žlučníku a ztukovatění jater.

Je zde však ještě něco, s čím musíme ještě počítat – ať už spolu nebo odděleně – a to jsou ekonomické důsledky nemoci. Když na národní úrovni postihuje nemoc miliony lidí, jde o významný faktor.

Jedním z největších problémů je nejen zdravotní stav jednotlivců, ale také to, kolik kapacit zabírá přibližně milion pacientů (na úkor ostatních) v již tak přetíženém systému zdravotní péče. Znepokojující je to zejména tehdy, pokud dané onemocnění představuje důsledek špatného, nesprávného, nezodpovědného životního stylu (tj. svobodným rozhodnutím pacienta). Tady se však naskýtá možnost změny. K tomu se přidávají další břemena, která v roce 2008 (tedy když trpěla diabetem sotva polovina) představovala již obrovský finanční obnos - a to se bavíme v milionech eur.

A toto bylo před 10 lety, s polovičním počtem pacientů; a teď zapomeňme na inflaci, nebo jakýkoli jiný faktor. Do této částky je zahrnuta ústavní péče (aktivních a chronických pacientů), inzulín a perorální antidiabetika. Podíváme-li se na to velmi důkladně, tak v případě, že 90% případů cukrovky je způsobeno životním stylem, pak stejná část těchto nákladů vznikla jako...

...důsledek NAŠEHO rozhodnutí. A to bychom si měli uvědomit.

Jak jsou na tom na druhé straně oceánu?

Podle jedné novější kalkulace jsou náklady zdravotní péče v případě diabetika vyšší 2,3krát, než u pacienta bez diabetu; a pouze v USA dosáhla péče o pacienty s cukrovkou v roce 2017 částku 327 miliard dolarů. V roce 2012 činila tato částka „pouze“ 245 miliard dolarů. Obrovský rozdíl.

Z každých minutých 7 dolarů jde 1 dolar na diabetika, a na základě denní statistiky:

• dnes se diagnostikuje přibližně 4200 pacientů denně s tímto problémem
• z toho přibližně 300 osob neunikne amputaci v důsledku komplkací a následků

Vzhledem k tomu, že cukrovka je jednou z nejčastějších příčin úmrtí, nezáleží jen na tom, kolik na ni utratíme, ale také na tom, kolik peněz vypadává z ekonomiky, protože dospělí jedinci v produktivním věku v důsledku onemocnění nepracují. A i zde můžeme uvést konkrétní částky:

• absence z práce stály 3,3 miliardy USD
• snížená pracovní kapacita vychází na 26,9 miliardy USD plus 2,3 miliardy USD**
• pracovní neschopnost stála 37,5 miliardy USD
• a pokles výrobní kapacity v důsledku smrti stál 19,9 miliardy USD ve Spojených státech.

Proč o tom mluvíme?

Protože to dokazuje, že když se dostaneme do problémů kvůli vlastním nesprávným rozhodnutím, neškodíme jen sobě, ale také svým blízkým.

Cukrovka nejen snižuje délku života, ale zhoršuje i jeho kvalitu. Její léčba výrazně finančně zatěžuje zdravotnictví.

Co tedy musíme dělat…

…chceme-li být/zůstat zdraví?

V první řadě je třeba si dávat pozor! Jak se zvykne mluvit, vypněte autopilota a uvidíte, co děláte špatně. Už jsme o tom napsali článek (klikněte sem!) a téma je podrobně zpracováno v mnoha jiných publikacích.

Samozřejmě, nejdůležitější úkoly lze snadno shrnout (ale pozor, k jejich dodržení potřebujete vytrvalost):

• Usilujte o zdravou váhu, v jejímž zájmu musíte mít na paměti minimálně dvě věci.
• Za prvé: zdravá strava.
• Druhá: pravidelný pohyb. V základu to znamená alespoň 150 minut cvičení střední intenzity týdně. K tomu přidejte chůzi, turistiku nebo cokoli jiného (což není sezení a lenošení).
• Přestaňte kouřit!
• Alkohol konzumujte jen s mírou!
• Zjistěte, co a proč jíte. Po tréninku potřebujete rychle vstřebatelné sacharidy (ne před, po!) a všimněte si, že ačkoli polovinu vašeho energetického příjmu tvoří sacharidy, sacharidy nejsou totéž jako cukr. Podívejte se na náš článek s odkazem výše.

Úloha to není nemožná a dobrá zpráva je: záleží jen na vás, zda uděláte změny a vydáte se na cestu vedoucí ke zdravému životu.

Pokud jste však uvědomělí, nebo již máte diagnostikováno onemocnění diabetes, přírodní pomoc nabízí i UKKO Čajová směs pro diabetiky. Dodržováním dietní stravy, zařazením pravidelného pohybu do každodenní rutiny a konzumací UKKO čaje můžete výrazně upravit kvalitu svého života i navzdory cukrovce.

* β-buňky nebo B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky adaptivního imunitního systému, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi

** první částka se vztahuje na pracující obyvatelstvo, pokud pracuje; druhá pro ty, kteří jsou neschopní práce (ale kteří jsou touto situací postiženi stejným způsobem)